26.06.13

Hermafrodit


"Tvorba jako umělecký obraz"

  Současná podoba pražského one-man projektu Hermafrodit vznikla v roce 1996. Tehdy se jeho protagonista Tomáš Zavadil rozhodl, po pětiletém působení v rámci stejnojmenné grindcore kapely, pokračovat v hudební dráze samostatně bez dalších doprovodných hudebníků. Mnohem více než dosud začal do své tvorby promítat odstíny a barvy nálad a pocitů. On sám nazývá svůj styl ex-introvertní melancholií. "Byl bych rád, kdyby moje skladby vzbuzovaly sympatie u lidí typu ´zkrachovalý intelektuál´",
  V témže roce (1996) vydal vlastním nákladem demo Za poševní stěnou, další demosnímek Conisatio následoval hned v roce následujícím. Třetí demo Srdeční arytmie znamenalo podpis s hudebním vydavatelstvím Next Era, pod jehož hlavičkou nyní připravuje druhé album. K vybraným skladbám Hermafrodit existují již tři videoklipy, o jeden z nich projevila zájem německá hudební TV stanice Viva.
  Debutové  album vyšlo letos na přelomu července a srpna na domácí značce Epidemie Records pod názvem Architektura Ostrých hran.
  Zvláštní kapitolou tvorby Hermafrodit je text samplovaný do jednotlivých skladeb. Jsou to úryvky z instruktážních filmů pro studenty medicíny, budoucí gynekology, v podání Richarda Honzoviče. Hermafrodit o něm tvrdí, že je nejlepším zpěvákem. "Český text jsem zvolil úmyslně, je možné se s ním lépe ztotožnit, nechci se přibližovat angloamerické kultuře. Byl bych rád, kdyby má tvorba byla vnímána jako umělecký obraz. Nepřímo se snažím navazovat na 50. léta, tedy dobu českého surrealismu a pojetí díla jako osobitého celku. Hudba jako módní záležitost, ze které je cítit kolínská a heroin, mi nic neříká."

 "Jde o prostředí a věci, které v člověku vytvoří kompozici"

  Proč ses rozhodl ukončit činnost Hermaphrodit coby grindcoreové kapely a vrhnout se úplně jiným směrem?
  Grindcore je protest, je to podobný jako punk nebo hardcore, protest proti všemu - proti společnosti a nakonec i proti sobě. Současná podoba Hermafrodit je více uměním, je to jako pohled na obraz, umění samo o sobě nevyjadřuje žádnou filozofii, postoj či směr. Jsou to tvary, které nemají obsah, důraz je kladen především na formu.

  Ve svém profilu uvádíš, že se svou tvorbou "nechceš přibližovat angloamerické kultuře", Rád bych se Tě tedy zeptal, kde jsou podle Tvého názoru vlivy nových Hermafrodit? V jednom distribučním katalogu jsi získal nálepku "acid-trance-jazz". jak to vidíš Ty sám, jak bys charakterizoval vlastní hudbu?
  Prvky, které jsi uvedl, tam jsou, o hudební žánr jako takový mi však nejde. Ať si to děti zařadí, kam chtějí. Připouštím, že na CD Architektura ostrých hran určité vlivy acid, trance a drum´n´bass byly, ale tím to také končí. Jestliže nálepka, pak pouze pro čistě komerční účely.
  Lidi obyčejně řadí hudbu podle hudebního žánru, jenže já ji řadím podle psychologie každého člověka a osobnosti. Z tohoto pohledu svůj styl nazývám ex-introvertní melancholií. Z hlediska hudebního žánru jej nazývám současným českým surrealismem.

  Jednou z typických známek Hermafrodit je používání instruktážního filmu ke gynekologickým operacím jako videoprojekce, resp. samplovaný hlas Richarda Honzoviče, který všechny zákroky patřičně chladně komentuje, jako vokálu v některých skladbách. Kde se zrodil tento nápad, čím Tě tato tématika oslovila? Doufám, že neodpovíš "za poševní stěnou"...
  Instruktážní videofilmy ke gynekologickým operacím pro mne byly a jsou základní inspirací a to především svou uměleckou formou a prostředím. Navíc, gynekologie a porodnictví jsou témata, jichž se zatím nikdy žádná industriální skupina nedotkla. Byly tu pitevní stoly, mrtvoly, ale gynekologické zákroky ne. Třeba dorostová gynekologie.... Nejde tolik o ty genitální rarity a nádory, mnohem více o prostředí a věci, které v člověku vytvoří kompozici. Jako bych dělal moderní industriál, je tu zkrátka vliv prostředí a melancholie, to mám zřejmě s industrialisty společné.

  Odkazuješ se na český surrealismus 50. let, V čem tkvěla podle Tvého názoru jeho síla, pro Tebe určující magnetismus?
  Ta návaznost je nepřímá.

  Se kterými projekty na domácí scéně cítíš spřízněnost, přip. co považuješ za kvalitní, osobité apod.?
  Řeknu to obecně. Je tady určitě hodně zajímavých kapel, o kterejch člověk neví, a spousta sraček, o kterejch člověk ví.

  Tvoje debutové album Architerktura ostrých hran vyšla na domácí značce Epidemie Records. Jaké byly okolnosti vydání, jak ke kontraktu došlo, kdo se na nahrávce podílel?
  Epidemie, její majitel Martin Čech (jemu bych chtěl touto formou znovu poděkovat a vyjádřit vděk), jehož moje muzika zaujala.

  Tvoje třetí demonahrávka Srdeční arytmie pak vyšla jako MC na domácí značce Next Era. Proč jsi nepokračoval u Epidemie, která ti určitě ponechávala dostatek volnosti, a přijel jsi nabídku Next Ery, která se, aspoň co vím, specializuje na taneční scénu? Co si od tohoto kroku slibuješ?
  Pro podpis smlouvy se značkou Next Era jsem se rozhodl z několika důvodů, je to velká firma s kontakty na zahraničním trhu - a o to mi šlo, jejich možnosti jsou prostě větší.

  Takže jsi nad domácím trhem zlomil hůl?
  Faktem je, že zdejší scéna je malá. Já nejsem optimista, a to platí i v tom zahraničí. Ale každopádně - ten trh je větší, takže víc úchyláků si to koupí.

  Nebude to mít vliv na další tvorbu či tvář Hermafrodit?
  To si nemyslím.

  Vrátím se zpět. V čem se liší Architektura... a Srdeční arytmie?
  Srdeční arytmie je současná tvář Hermafrodit, kde jsem už výrazně upustil od techno-trance-industry vlivů. Architektura byla vlastně ještě hledáním.
  
 Jaká je Tvoje nejoblíbenější skladba Hermafrodit?
  Jednoznačně Hypotenze.

  Jak je to s Tvými koncerty: Kdy a kde bude nejbližší?
  Počkám na jaro, jsem smluvně vázán, Next Era připravuje nějakou větší akci.

  Kudy se podle Tvého názory bude ubírat vývoj současné hudby? Kam půjde taneční scéna, k jakým dojde fúzím, věříš, že vznikne nějaká nová kvalita, která se vymaní ze současného nechutného post-moderního zmatení? Nebo ona kvalita již vznikla?
  Těžko říct. Nikdo by nečekal, že se třeba Prodigy stanou komerční kapelou. Dneska už to poslouchaj děti. Je to přirozená lehká úchylka v člověku - v těch posluchačích. Hudba Prodigy probouzí hlavně sexuální energii - je hodně tvrdá - anální sex, ale přitom z toho dejchá "kolínská a heroin". Klidně si umím představit reklamu na Vogue, kterou podmalovává jejich hudba. Poslouchaj to modelky, hudba Prodigy a Cindy Crawford v minisukni to je to samý. Oboje trochu provokuje.

  Nechtěl bys někdy, aby tvoje hudba působila zrovna tak, jako zdroj manipulace?
  Ne, nechtěl. určitě ne.

  V jakých hudebních žánrech se dnes podle tebe děje něco progresivního?
  Nechtěl bych spekulovat.

  Co si myslíš o české hudební scéně?
  Nelíbí se mi, že spousta kapel kopíruje svoje vzory.

  Jaký je tvůj názor na domácí klubové zázemí?
  Já si myslím, že to začíná a končí u posluchačů, který na to serou. Cédečka se neprodávaj, lidi na koncerty nechoděj. A navíc se to nelepší a nezlepší, ale naopak zhorší.

  A co domácí hudební tisk?
  Dobrý jsou velký akce, o kterejch aspoň pak Kománková napíše do Rock&Popu.

  Jakou máš představu dalšího vývoje Hermafrodit?
  Pokračovat v tom, co jsem začal v Srdeční arytmii.

  Kdy začneš s přípravou nového projektu?
  Pořád dělám nový písničky. Na jaře udělám hodinu hudby, já vlastně dělám hodinu hudby každej půlrok.

OrphanAge 3 1997

Žádné komentáře:

Okomentovat